To jsou tady na Hospůdce samé nahatinky, samé pivo, vtípky, fotbal… a věci ušlechtilé jdou úplně stranou. Nejvyšší čas tu vytvořit takové serioznější okénko a pozdvihnout vám všem duše z kanálu k uměleckým výšinám.
Rvačka rolníků
Pieter Brueghel (mezi 1525 – 1530– září 1569 Brusel) je považován za nejvýznamnějšího nizozemského malíře 17. století. Podrobnosti o jeho životě a díle najdete na https://cs.wikipedia.org/wiki/Pieter_Brueghel
Pokud jste se tam podívali, jistě jste se dočetli, že malíř rád maloval scény ze selského života ve všech možných jeho aspektech. Nepíší tam však, že jeden čas žil a maloval i v Praze a rád hledal inspiraci v pražských hospůdkách.
Rád maloval scény, plné lidí, ruchu, pohybů a barev. V hospůdce však někdy nebývalo takové inspirativní prostředí. Znáte to, venku prší, vy jste po celém dni unavení a tak si dáte pivo, sledujete jeho snižující se hladinu v půllitru a na nějaké bouřlivé diskuse nemáte náladu.
To se ovšem malíři nehodilo a tak když byl v hospůdce, nezřídka se tam snažil rozněcovat vášně, spory, hádky, ba i rvačky… a bouřlivé scény pak maloval. Lidé pak přišli k hospůdce, kterou umělec poctil svou návštěvou, slyšeli řinkot tříštících se půllitrů, rozbíjeného nábytku, sen tam někdo vypadl z okna… a tak si říkali „A jéjej, tam je dneska Brueghel, tam radši nepůjdeme.“ Postupem času se toto úsloví trochu zkomolilo a i když už pan malíř dávno sní svůj věčný sen, lidé se v hospůdkách perou stále a příchozí si pak říkají: „A jéjej, tam je dneska brajgl, tam radši nepůjdeme…“
