Instrukce generálního ředitele

PLATNÝ DOKUMENT

Šetření, které si nechalo zpracovat vedení podniku, ukázalo velmi nízkou úroveň motivace našich zaměstnanců. Nechodí do práce rádi, žehrají na nadřízené i na svou mzdu a nerozpakují se užít v souvislosti s prací a podnikem ani hrubých slov. Tento trend shledává vedení podniku velmi nepříznivým a neúnosným. A proto:

Vydávám:
Instrukci generálního ředitele č. 272/2011 – Zvýšení motivace zaměstnanců

Ukládám:
Všem vedoucím pracovníkům: prokazatelně seznámit s instrukcí své podřízené.
Všem zaměstnancům: naučit se zpaměti následující písni:

Píseň práce

Již ráno s chutí vstávejme
a s radostí se chystejme
na nejkrásnější z cest.
Ať vedro, bouře, zima, mráz
nezhasí nikdy radost z práce v nás.
Buď práci čest!
Buď práci čest!

S radostí řešme úkoly
ať víc nás hlava nebolí
z toho, že máme rest.
A budiž cílem snahy všech
bohatší podnik, majitel i šéf.
Buď práci čest!
Buď práci čest!

V pracovní době makejme
a na mzdu nic nereptejme
a nezdvíhejme pěst.
Vždyť plat, ten není cílem vším,
jen práce má být cílem kýženým.
Buď práci čest!
Buď práci čest!

S radostí přes čas pracujme,
volno své podniku věnujme,
ať může růst a kvést.
Vždyť doma čeká nuda jen,
budeme spřádat tam o práci sen.
Buď práci čest!
Buď práci čest!

Tato píseň má stejnou melodii jako Píseň práce z doby socialismu – https://rychle-sipy.ic.cz/cent/pisen_prace.mp3 – jejíž původní text byl přepracován, anébrž se vedení podniku pranic nelíbil.

S platností od příštího týdne se bude nová Píseň práce zpívat každé ráno po rozcvičce, při slavnostním vyvěšování podnikového praporu.
Vezměte si její slova k srdci!

Generální ředitel
v. r.

Rubriky: vtipy | Napsat komentář

Inspirace Pietera Brueghela

To jsou tady na Hospůdce samé nahatinky, samé pivo, vtípky, fotbal… a věci ušlechtilé jdou úplně stranou. Nejvyšší čas tu vytvořit takové serioznější okénko a pozdvihnout vám všem duše z kanálu k uměleckým výšinám.

Obraz Pietera Brueghela

Rvačka rolníků

Pieter Brueghel (mezi 1525 – 1530– září 1569 Brusel) je považován za nejvýznamnějšího nizozemského malíře 17. století. Podrobnosti o jeho životě a díle najdete na https://cs.wikipedia.org/wiki/Pieter_Brueghel

Pokud jste se tam podívali, jistě jste se dočetli, že malíř rád maloval scény ze selského života ve všech možných jeho aspektech. Nepíší tam však, že jeden čas žil a maloval i v Praze a rád hledal inspiraci v pražských hospůdkách.
Rád maloval scény, plné lidí, ruchu, pohybů a barev. V hospůdce však někdy nebývalo takové inspirativní prostředí. Znáte to, venku prší, vy jste po celém dni unavení a tak si dáte pivo, sledujete jeho snižující se hladinu v půllitru a na nějaké bouřlivé diskuse nemáte náladu.
To se ovšem malíři nehodilo a tak když byl v hospůdce, nezřídka se tam snažil rozněcovat vášně, spory, hádky, ba i rvačky… a bouřlivé scény pak maloval. Lidé pak přišli k hospůdce, kterou umělec poctil svou návštěvou, slyšeli řinkot tříštících se půllitrů, rozbíjeného nábytku, sen tam někdo vypadl z okna… a tak si říkali „A jéjej, tam je dneska Brueghel, tam radši nepůjdeme.“ Postupem času se toto úsloví trochu zkomolilo a i když už pan malíř dávno sní svůj věčný sen, lidé se v hospůdkách perou stále a příchozí si pak říkají: „A jéjej, tam je dneska brajgl, tam radši nepůjdeme…“

Rubriky: štamgasti | 19 komentářů

Balada o hovně

Na mém stole od nedávna, leží zvláštní kus,
je to věrně padělaný, lesklý, lidský trus.
Často sedím za večera nad tím hovnem zadumán,
usměju se, pozaslzím, když ho k oku pozvedám.

Snad byl otcem toho trusu přepychový hodokvas,
či je dílem proletáře, nebo sličné ženy as,
či mu kmet na lůžku trýzněn znenadání život dal,
či byl otcem jeho mladík, když k milence pospíchal.

Škoda, že mi novin kousek vedle hovna neležel,
aspoň znal bych politiku, k níž jeho pán náležel.
Hovno mlčí, svědek němý, neprozradí, kde se vzal,
nepoví, kde, jak a kdy ho tvůrce jeho zanechal.

A tak hovno z ruky dávám s rozmrzelou náladou,
žel, že navždy zůstane mi nejtemnější záhadou.
Dál však moje hlava bádá, dál se musím hovna ptát,
byla jeho hrobem louka, sad, či les, či reterát.

Všechno toto nadarmo je, marné všechno pátrání,
bohužel nebyl jsem kmotrem hned při jeho vysrání.
Sta mi představ v mysli spěchá, myšlenek se tísní sbor,
vím, že hovnem povrhují, vím, že psancem je ten tvor.

A přec každý kdo tu žije, měl by hovnu poctu vzdát,
co jsou platný miliony, když nemůže člověk srát?
Ale jedna věc mne těší, v hovnu čerpám nauku,
v hovně jsme si všichni rovni, bez reptání, bez hluku.
Ať ho vysral cigán v háji, nebo slavný generál,
hovno podrží svou formu, no a smrdět bude dál!
A tu člověk, ať je králem, ať je žebrák prosící,
čím je víc, než pro to hovno živou voznicí.

Hovno bude smrdět vždycky,
napsal – Jaroslav Vrchlický

Rubriky: štamgasti | Napsat komentář

Buty – Vrána

letí vrána, letí vzduchem.. nepospíchá, šetří síly.. letí letí.. uwaga: super klip! 😉

Rubriky: videa | Napsat komentář

seznam.cz

brno nebo praha

https://search.seznam.cz/?sourceid=szn-HP&thru=&q=praha

Rubriky: vtipy | Napsat komentář