interNETová hospůdka

Dříve jsem si z mých cest psal cestovní deníček a rozhodl jsem se podělit se s vámi z něj o jednu zajímavou prohlídku, která určitě bude všechny návštěvníky hospůdek zajímat…

Cesta byla jednoduchá – projeli jsme Zlínem a jeho křižovatkami a stále rovně jsme dojeli až do Vizovic. K palírně vede nenápadná, v ostrém úhlu doleva odbočující silnička, na kterou nás naštěstí navedla šipka. Napoprvé jsme palírnu minuli a museli se otočit, ale při zpáteční cestě už jsme si ji všimli a zaparkovali na parkovišti před ní. Ale v pěkné pokladně a zároveň firemní prodejně jsme se dozvěděli, že prohlídka bude až od 13 hodin a tak znovu nasedáme a odjíždíme…

Přejíždíme znovu na parkoviště před palírnu Rudolf Jelínek, kupujeme si vstupenky a zbytek času do začátku prohlídky trávíme ochutnáváním a nakupováním. Ochutnáváme si borovičku, ochutnáváme si Luhačovickou bylinnou a kupujeme si obojí a k tomu ještě i láhev rumu a griotky. Pak si kupuju taky polokošili s logem a podpisem Rudolf Jelínek (a tuto koupi vřele nikomu nedoporučuji, protože pouští jako blázen). A pak ještě přikupuju raritku – kdoulovici – a trochu mi to vyrazí dech, protože malá lahvička stojí 299 Kč. Připadá mi to moc, ale k mání by byla i úplně jiná sorta.

Archivní slivovice

Cena je pouhých 29 990 Kč. Nekup to!
Zbytek času čekáme v originálně pojatém baru, vytvořeném ze staré obrovské dřevěné nádoby, v níž dřív asi zrála slivovice. Dělá nám radost, že v ceně vstupného každý dostáváme i originální skleněnou štamprličku s logem Rudolf Jelínek.

Bar při vstupu do expozice

Celý příspěvek →

Také si povídáte v hospůdce o politice? Za časů, kdy se tam na vás mračil z obrazu na zdi…

Císařpán

…a pilo se třeba…

Vrchlabské pivo

…to bylo důrazně zakázané!

Úřední zákaz mluvení o politice

(Všechny tři obrázky pochází z muzea automobilových veteránů, starých rádií, fotoaparátů a různých jiných věcí v Loukově u Semil.)

Dnes si připomínáme neslavné výročí události, která se kdysi označovala zkratkou VŘSR – Velká říjnová socialistická revoluce. Výstřel z Aurory ohlásil příchod neradostného času, kdy ti nejlepší z nejlepších byli ožebračování, persekuováni a zabíjení. Vzdor veškeré usilovné propagandě se však doba socialismu stala nejlepší reklamou pro kapitalismus a tak nebylo divu, že po letech nastala nová revoluce, která nastolila spravedlivější a krásnější svět – svět, ve kterém si báječní a bohatí lidé mohou vydělat neomezené množství peněz a neomezují je při tom žádné zbytečné morální zákony, skrupule a úřední nařízení, dobré leda tak pro hloupé a chudé.
Komunistickou revoluci provázely nejrůznější písně, které povětšinou měly příjemné melodie a naprosto neakceptovatelná slova o sociální rovnosti, přerozdělování majetku a dokonce největší z nočních můr – zrušení peněz. Po kapitalistické revoluci se z rudého stalo černé, někdy však stačí jen pár retuší modrou barvou a fráze, floskule a klišé můžou jít znovu do oběhu ve službách tomu jediném správnému systému. A tak jsme si dnes podobně upravili i jednu z nejznámějších písní doby socialismu…

Do rudých časů jsme se narodili,
prý všechno všech je, bída, nuda, šeď.
Tehdy se lidé dobře naučili,
všechno to co mají druhým závidět.
Tehdy se lidé dobře naučili,
všechno to co mají druhým závidět.
Však špatné časy dávno pominuly,
máme teď lepší, spravedlivý svět.
Ať každý zírá, nejsme žádné nuly.
Že my na to máme musí vidět hned.
Ať každý zírá, nejsme žádné nuly.
Že my na to máme musí vidět hned.

Tak tedy vzhůru, do práce se dejme,
ať byznys běží, padne každý sok, my máme víc, my máme víc.
Jen víc, jen víc, víc bohatství,
víc peněz vydělat.
Ať nastane krach, slzy, šílenství,
jen když my budem‘ brát.
Pro nás jen zlato, pro ostatní brok.
Kupředu pravá, kupředu pravá, zpátky ni krok.
Kupředu pravá, kupředu pravá, zpátky ni krok.

Korunu dejme, sto ať zaplatí nám,
kdo hloupý je, tak ten ať platí víc.
Ať jiní postaví nám z bohatství chrám,
stát, příroda, lidé nemusí mít nic.
Ať jiní postaví nám z bohatství chrám,
stát, příroda, lidé nemusí mít nic.
Nejlepší auto, vilu, tryskáč, jachtu,
oblek, hodinky musíme vždy mít.
Až vytáhneme naší lodi plachtu,
ostatní vždy musí ze závisti klít.
Až vytáhneme naší lodi plachtu,
ostatní vždy musí ze závisti klít.

Tak tedy vzhůru, do práce se dejme,
ať byznys běží, padne každý sok, my máme víc, my máme víc.
Jen víc, jen víc, víc bohatství,
víc peněz vydělat.
Ať nastane krach, slzy, šílenství,
jen když my budem‘ brát.
Pro nás jen zlato, pro ostatní brok.
Kupředu pravá, kupředu pravá, zpátky ni krok.
Kupředu pravá, kupředu pravá, zpátky ni krok.

Vždyť planeta se jenom pro nás točí
a slunce svítí na náš zlatý svět.
Bez milionů kdo mezi nás vkročí,
nejvýš pro nás může zdarma uklízet.
Bez milionů kdo mezi nás vkročí,
nejvýš pro nás může zdarma uklízet.
Kdo bohatý je, nejlepší je, krásný,
peníze jsou ta nejkrásnější věc.
Bohatý člověk elitní je, vzácný,
jak mezi bodláčím nejvzácnější květ.

Tak tedy vzhůru, do práce se dejme,
ať byznys běží, padne každý sok, my máme víc, my máme víc.
Jen víc, jen víc, víc bohatství,
víc peněz vydělat.
Ať nastane krach, slzy, šílenství,
jen když my budem‘ brát.
Pro nás jen zlato, pro ostatní brok.
Kupředu pravá, kupředu pravá, zpátky ni krok.
Kupředu pravá, kupředu pravá, zpátky ni krok.

[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=9ejHtv62w6k[/youtube]